«Akce L»

PŘÍBĚHY Z ATOMOVÉHO VĚKU

ALBATROS PRAHA

1972

Akce L vyšla poprvé v roce 1956. Tehdy člověk ještě nepronikl do vesmíru, tíže jej stále ještě poutala k Zemi. Vyslání kosmických sond bez posádky, jež dokáží překonat zemskou přitažlivost, se stále ještě plánovalo.

Teprve 4. října 1957 pronikl sovětský sputník na oběžnou dráhu kolem Země.

To byl první odvážný krok do vesmíru, potom však nastal neočekávaně rychlý vývoj. Vostok 1 obletěl jednou Zemi 12. dubna 1961 a na jeho palubě už byl člověk. První člověk ve vesmíru, sovětský kosmonaut J. A. Gagarin. „Nedlouho na to, v krátkých přestávkách, následovaly sputníky, luníky, sondy bez posádky se samočinnými přístroji, jež, hlásily svá pozorování na Zemi. Voschod 1, který zahájil 12. října 1964 svých 17 letů kolem zeměkoule, měl už na palubě tři muže. Byli to byli M. Komarov, K. P. Feoktistov a B. B. Jegorov.

USA vyvinuly neobyčejné úsilí aby dohonily veliký sovětský předstih v kosmonautice. Nelitovaly peněz a námahy, aby zkonstruovaly stejně silné rakety, jako mají Sověti. A tak se jim po různých nezdarech podařilo vyslat na oběžnou dráhu loď Gemini 7 s kosmonauty F. Bormanem aj. A. Powellem. Prodlela na ní plných 14 dní a obletěla při tom Zemi 206 krát.

Cesty do vesmíru pokračují potom se zvýšeným tempem. O vánocích 1968 obletí už americký Apollo 8 Lunu. Hned nato, v lednu 1969, provedou sovětští letci Sojuzu 4 a Sojuzu 5 pionýrský manévr, přemístění z jedné lodi do druhé v beztížném kosmickém prostoru. A konečně 21. července 1969 sestupuje z lunárního modulu Orel kosmické lodi Columbia první člověk na Lunu. Je to Američan N. Armstrong a za ním následuje po krátkém žebříčku jeho společník E. Aldrin. Celá akce nese název Apollo 11 a lidé na Zemi ji sledují na obrazovkách svých televizorů.

Dobývání kosmu tím ovšem nekončí, uzavírá se jeho první etapa. Bude pokračovat dál i když snad se jeho tempo poněkud zvolní. Je to — kromě války — ten nejnákladnější lidský podnik a i prostředky nejbohatších států mají své hranice.