«Pondělí začíná v sobotu»

Ale co je ze všeho nejpodivnější,

nejnepochopitelnější, je to, jak si autoři

mohou vybírat podobné náměty.

Přiznám se, že je to naprosto

neuvěřitelné, to je přímo…

Ne, ne, já to prostě nechápu.

LIDOVÉ NAKLADATELSTVÍ

PRAHA

Přeložil Jaroslav Piskáček

© Dětskaja litěratura, 1979

Translation © Jaroslav Piskáček, 1984

Učitel: Děti, napište si větu:

Bláznivá ryba seděla na větvi.

Žák: Copak ryby sedí na větvích?

Učitel: Vždyť říkám, že byla bláznivá.

Blížil jsem se k cíli své cesty. Kolem se zelenal les tlačící se až k cestě, občas přenechával místo mýtinám porostlým žlutou ostřicí. Slunce už několik hodin zapadalo a pořád nemohlo zapadnout, viselo nízko nad obzorem. Auto jelo po úzké cestě poseté chrastivým štěrkem. Přejížděl jsem i větší balvany a tu pokaždé v kufru auta řinčely a rachotily prázdné kanystry.

Zprava vyšli z lesa dva muži, zůstali stát na okraji cesty a pozorovali mě. Jeden z nich zvedl ruku. Ubral jsem plyn a prohlížel si je. Připadalo mi, že to jsou lovci, mladí lidé, snad o něco málo starší než já. Jejich obličeje mě zaujaly, a tak jsem zastavil. Ten, co zvedl ruku, vsunul do auta osmahlý obličej s orlím nosem a s úsměvem se zeptal:

„Nehodil byste nás do Solovce?“

Druhý, s rezatou bradkou, ale bez knírů, vykukoval za jeho rameny a taky se usmíval. Byli to opravdu příjemní lidé.

„Pojďte si sednout,“ řekl jsem. „Jeden dopředu, druhý dozadu. Na zadním sedadle mám všelijaké krámy.“

„Jste neobyčejně laskav!“ pronesl muž s orlím nosem rozradostněně, stáhl pušku z ramene a sedl si vedle mne.

Vousáč váhavě nakukoval zadními dvířky dovnitř a řekl:

„Můžu to tady drobátko to…“

Přehnul jsem se přes opěradlo a pomohl jsem mu uvolnit místo zabrané spacím pytlem a složeným stanem. Ohleduplně si sedl a pušku si postavil mezi kolena.

„Dveře pořádně přibouchněte,“ řekl jsem.

Všechno probíhalo jako obvykle. Vůz se dal do pohybu. Muž s orlím nosem se otočil dozadu a živě se rozhovořil o tom, že vézt se v osobním automobilu je mnohem příjemnější než šlapat pěšky. Vousáč s ním huhlavě souhlasil a neustále přibouchával dveře.