«Nemesis»

Název originálu: NEMESIS

Ilustrace na obálce: Tim White

Grafická úprava obálky: Petr Bauer

Překlad: Vladimír Lackovič

Vydalo Nakladatelství LASER

Tato kniha není součástí cyklu Nadace, cyklu o robotech ani cyklu Říše. Je to samostatná kniha. Jen mě napadlo, že na to upozorním, abych předešel případnému nedorozumění. Jistě, jednoho dne ji mohu jiným románem včlenit mezi ostatní, ale, znovu podotýkám, také nemusím. Koneckonců, jak dlouho si můžu lámat hlavu tím, aby do sebe zapadaly všechny spletitosti historie budoucnosti?

Další věc. Už je to dlouho, co jsem se rozhodl držet se jednoho zásadního pravidla — být srozumitelný. Vzdal jsem se veškerých myšlenek na poetický, symbolický, experimentální či jakýkoli jiný způsob vyjadřování, který by mi mohl (kdybych byl dost dobrý) zajistit Pulitzerovu cenu. Chci psát výhradně srozumitelně a nastolit tak vřelý vztah mezi mnou, čtenáři a profesionálními kritiky — vlastně, ti si mohou myslet, co chtějí.

Nicméně se obávám, že mé příběhy se tvoří samy, a já se zděšením shledal, že píšu ve dvou časových rovinách. Jeden sled událostí se odehrává v současnosti příběhu a druhý v jeho minulosti; ten se ovšem současnosti neustále přibližuje. Jsem si jist, že jejich sledování vám nebude činit problémy, ale jelikož jsme přece staří přátelé, napadlo mě, že vás na to upozorním.

Marku Hurstovi

mému neocenitelnému editorovi,

který má, podle mého,

s mými rukopisy více práce

než já sám.

Seděl sám, obklíčený.

Venku svítily hvězdy, zvláště pak jedna s malou soustavou světů kolem. Viděl ji před svým vnitřním zrakem stejně zřetelně, jako by ji viděl ve skutečnosti, kdyby odtemnil okno.

Malá hvězdička, narůžověle rudá — barva krve a zkázy, s příznačným jménem.

Nemesis!

Nemesis, bohyně pomsty a boží spravedlnosti.

Znovu si připomněl příběh, který zaslechl v mládí — legendu, mýtus, pověst o Potopě světa, která smetla hříšné a zdegenerované lidstvo a ponechala naživu jedinou rodinu, se kterou začalo vše od začátku.

Tentokrát žádná potopa. Jen Nemesis.

Lidstvo znovu degenerovalo a Nemesis, jež se k němu blížila, byla spravedlivým trestem. Žádná Potopa. Nic tak jednoduchého jako Potopa.

I kdyby se některým přece jen podařilo uprchnout — kam by se poděli?