Najdou-li v Arktidě Amundsenovu mrtvolu, nebudu radit, aby byla s poctami uložena do země jeho vlasti. Nechte ho tam mezi věčným ledem. Uplyne 50 let a vědci, kteří nastoupí na naše místo, ho oživí.
Moskevský lékař S. S. BrjuchonenkoIlustroval akademický malíř František Škoda
Časopis Věda a Technika mládeži
1954–1955
1. SYN SEVERUV třetí kabině meziplanetárního letadla je šero. Proniká sem jen jasný pruh světla, které odráží Sluncem ozářená Země.
Muž, který sedí v křesle u okna, se marně snaží odtrhnout zrak od nezvyklého obrazu. Neustále bloudí očima po obrovské kouli, plující věčnou nocí — a sní…
Jeho široká ramena se pojednou zachvěla, jako by se náhle probudil ze spánku. Odvrátil hlavu od okna a zašeptal do šera kabiny: „Spíte, Alenko?“
„Ne, Seversone. Už přes hodinu jsem vzhůru… Nechtěla jsem vás však vyrušovat… Je vám smutno, viďte?“ Dívka se poněkud naklonila dopředu. Na její oválný obličej dopadala záře z okna.
„Nedá se tomu říci smutek, co teď prožívám, Alenko. Víte“ — s námahou hledal Severson slova — „člověk si tu připadá jako anděl s obrovskými křídly. Vznáší se v nekonečném prostoru, s obrovských výšek si prohlíží světadíly — a vzpomíná… Je to takový zvláštní pocit.“
Severson mávl rukou směrem k oknu:
„Podívejte se jen na ten obrovský živý globus v dálce. Co všechno jsme na něm my lidé už prožili!.. Jenom já sám kolik bych toho mohl vyprávět!..“
Zasmál se a pohladil si bradu.
„Jenže já toho vůbec málo namluvím. Nu, co se dá dělat — drsný sever mne naučil mlčenlivosti. Někdy je to dobré — ale někdy to může být také chyba. Na příklad zrovna vůči vám je to vrcholně nezdvořilé. Známe se dosti dlouho — a co o mně víte? Nic. Moje minulost je pro vás skryta mlhami, řekl by básník.“
„Nevěřte tomu, není to tak docela, jak to říkáte,“ zasmála se Alena a zatvářila se záhadně. „Něco o vás přece jenom vím — můžete mně klidně vyzkoušet. Chcete?“
„Nuže dobrá, milá žákyně, povězte mi tedy něco o Seversonovi. Ale prosím pěkně, aby to bylo z doby jeho prvního života, kdy ještě slyšel jen na své původní jméno,“ zažertoval Severson.
Комментарии к книге «Signály z vesmíru», Vladimir Babula
Всего 0 комментариев